Mám tě na háku

expectations-a-poem-by-pooky

 

Netrvalo to dlouho a ozval se mi první muž, který mě celkem zaujal. Hezký, milý, dobře situovaný. 34 let. Psali jsme si asi dva týdny. Každý den mě ráno vzbudila milá zpráva později i hovor. Naše zprávy po pár dnech začaly být i dosti lechtivé. Přišly na řadu fotky – nejdříve klasické a později i ty bez oblečení. Následovaly videa. Toto vše doplněné úžasnými sexuálními příběhy, při kterých člověk rozhodně nezůstane v klidu. Netrvalo dlouho a přišel na řadu sex po telefonu. Absolutně úžasný. Začala jsem sama sebe překvapovat. Tohle jsem nikdy nedělala. Přišla jsem si strašně nemravně a kupodivu se mi to líbilo… Začala jsem být strašně zvědavá na toho muže, který se skrývá za displejem mého telefonu.  A začala jsem se i trochu bát. Jako správná single a totálně citově vyprahlá žena jsem opět začínala něco cítit. A to i přes to, že to byla ta poslední věc, o kterou jsem stála. Nechci se přeci vázat. Z jednoho vztahu jsem utekla a chci si užívat říkala jsem si, ovšem tenhle týpek se mi tvrdě dostával pod kůži.

Zhruba po dvou týdnech došlo na první schůzku. Byla jsem tam dřív. Nervózně postávala a čekala, až se ten úžasný chlap ukáže…. A on přijel – sice s malým zpožděním, ale vzhledem k tomu, že celou dobu, co meškal mě měl na telefonu abych mu neutekla jsem mu to byla ochotná odpustit… Když ke mě došel říkala jsem si jen – páááááni mám prostě kliku. Šarmantní, galantní… Co víc si přát… Hovor se navázal sám a my se jeli projít kousek za Prahu. Ideální romantická procházka. Celou dobu mi nadbíhal a hezky se o mě staral. Dokonce nezapomněl přinést malý dárek – body navíc…

Po krátké době jsme se rozhodli usadit na louce a proběhly první polibky. Chtíč byl silnější než mé slušné vychování a za nedlouho jsem cítila, jak se má sukně začíná pomalu sunout nahoru. Nebránila jsem mu. Chtěla jsem to. Sex byl úžasný. S tím co jsem prožívala posledních sedm let ve svém vztahu se to vůbec nedalo srovnávat. Když bylo po všem blesklo mi hlavou – sakra tak tohle jsem posrala. Proč jsem to já blbka prostě nemohla trochu víc protahovat? Nechat si to na další schůzku? Ale on si mě jen přitáhl k sobě, objal mě, dával mi polibky do vlasů a začal vymýšlet co bychom mohli podniknout příště. Zeptal se jestli toho lituju – v tu chvíli kdy to řekl jsem přestala litovat absolutně všeho. Jediné co mi proběhlo hlavou bylo…. Sakra můžu já mít takovou kliku hned na poprvé? To prostě není normální….

Když jsme se po pár hodinách vraceli zpátky do Prahy už jsem si pomalu plula na tom přízračném růžovém obláčku. Rozloučili jsme se polibkem s tím, že už se moc těší na příště. Celou cestu domu jsem měla na obličeji přilepený úsměv hodný absolutního idiota… Doma na mě ovšem padla tvrdá realita… Napíše? Měla bych napsat já? Šlo mu jen o sex? Proč jsem tak blbá? Přehrávala jsem si to v hlavě neustále dokola…. Vzrušená každou vzpomínkou na jeho ruce, rty…. Ani ne po třech hodinách mi přišla od něj zpráva. Málem jsem skákala tři metry do vzduchu… Tak mě chce i po tom co jsem mu tak bláhově dala hned na první schůzce !!! Další dny míjely a my si neustále psali… Domlouvali se na další schůzce – rozuměj na dalším sexu – a já se nemohla dočkat….

Nastal den D. Od rána jsem si říkala – Bože ano… Jak já se těšila… Celé dopoledne probíhala oboustranná komunikace a já byla opět ve stavu nejvyšší blaženosti… Ale pak se to pokazilo… Najednou z jeho strany ticho. Bez vysvětlení – bez omluvy… Jediné na co jsem myslela bylo – doprdele, co má tohle znamenat? No nic říkala jsem si. Uvidíme co bude dál… A on další den opět napsal. Ale způsob komunikace se změnil… Strohé zprávy, žádné odpovědi na moje dotazy. Psal jen to co chtěl on…. Povídali jsme si jen o tom, co on uznal za vhodné k povídání.

Byla jsem totálně zmatená. O co mu jde? Chce mě vidět nebo ne? Jde mu jen o sex a nic víc? co po mě vůbec chce? Po pár dnech jsem se rozhodla, že tuhle jeho hru můžou hrát dva. Přestala jsem mu psát. Odpovídala stručně jen na to, na co se mě on zeptal. A najednou zase začal psát víc… Vrtá mi to hlavou ještě víc než předtím. Zeptala jsem se na názor i několika svých kamarádů. Nikdo to nechápe. Kdyby se mnou už nic nechtěl mít, tak mi přece nebude psát nebo jo? Kdyby neměl zájem tak proč by se neustále ozýval? A hlavou mi neustále běhá ta hlavní otázka…

CO PO MĚ DO HÁJE CHCE?

Píšeme si pořád. Čekám co z toho bude. Když bude chtít jen sex? Moje odpověď zní – Why not…. Co bude dál? Uvidíme…. Pánovi – mám tě na háku – nechávám kapitolu otevřenou na neurčito. Možná jsem se do něj i trochu zamilovala. Ale vázat se nehodlám – ne teď…

Napsat komentář