Tento článek bude pokračováním článku o panu doktorovi z Prahy, který mě cca před měsícem neplánovaně přijel navštívit do jednoho malého městečka, kde jsem trávila nějaké to volno. Předchozí článek si můžete přečíst tady.
Ač se to tak možná nezdá, tak nemám na každý dne nového kluka se kterým si užívám. Občas se prostě lov nedaří a je dobré mít v zásobě ozkoušené chlapce, kteří rádi přijedou a stráví společně s vámi nějaký čas. Říkejme tomu vzájemná výpomoc. Oni nikoho nemají – vy nikoho nemáte. Ani jeden z vás o vážný vztah nestojí. Chcete si jen užít a vzájemně si vyhovujete. Tak proč ne. Pan doktor je velice šikovný milenec. Tak trochu jsem doufala, že k další schůzce dojde. Ze začátku možná ne. Měla to být jednorázová akce. Ale postupem času, jsem na pana doktora myslela čím dál víc. Tehdy to byla jen rychlovka. Venku. Sice fajn, ale takové extrémně…. Chtěla jsem to zkusit i normálně. Civilizovaně. Jako člověk.
Dlouho jsme se nemohli shodnout na termínu. On hodně pracuje a já toho taky měla až nad hlavu. Do toho schůzky s novými muži. Dohodnout se opravdu nebylo jednoduché. Kolikrát už jsem si myslela, že nám to prostě není dáno. Vždy, když to bylo už téměř dohodnuté, tak se něco pokazilo. Nakonec to ale vyšlo. Byl dán čas i datum. Místo? U mě doma. Vzal si volno v práci na dvě hodiny. Přijel pozdě. Ale to byl detail. Strašně jsem se na něj těšila. Na to, co se mnou udělá. Na to, jak si spolu užijeme. Na to, jestli to bude tak úžasný jako tenkrát.
Když konečně zavolal, že je u mě před barákem, byla jsem nadšená. Vzrušená už jen z představy, co mě čeká. Netrpělivě jsem čekala mezi dveřmi, než vyjde nahoru. Oblečená jen v černém prádle a bílé pánské košili. Věděla jsem, co se bude dít hned jak přijde. Proč se zatěžovat zbytečným oblečením. Hned jak přišel jsem dostala krásný polibek na přivítanou. Pevně mě objal a přitáhl si mě k sobě. Pevně. Je to dost urostlý muž a v jeho pažích jsem se cítila, jako v pasti. Líbilo se mi to. Prostě mě vzrušuje, když mají muži fyzickou převahu. Proběhlo pár vět, spíš jen tak ze zdvořilosti. Oba jsme čekali na něco jiného. Koneckonců nesešli jsme se kvůli debatními kroužku, že?
Přesunuli jsme se do ložnice. Stáhl mi z ramen košili, takže jsem před ním zůstala jen v prádle. Já mu mezitím svlékala triko a rozepínala kalhoty. Ruce se mi třásly nedočkavostí. Jak jsem záhy zjistila on byl nedočkavý taky. A to dost. Jeho ruce mi bloudily po těle a hladily každý kousek mé kůže, až konečně dorazily tam, kde jsem je chtěla mít. Potřebovala mít. Přesunuli jsme se do postele a prožili jsme spolu krásnou hodinu. Vášnivou, vzrušující a bez zábran. Bylo to skvělé. Lepší než poprvé. Víc si se mnou hrál. Doháněl mě k šílenství. Až na hranu, ale ne dál. Laskal a trápil. Byla jsem v sedmém nebi. Tak to mám ráda.
Když bylo po všem zůstali jsme ležet vedle sebe v posteli. Zadýchaní a zpocení. Ale velice spokojení a uspokojení. Bavili jsme se o blbostech, smáli se. Bylo to tak přirozené. Příjemné. Skvěle strávený čas, každá minuta maximálně využitá. Cítila jsem tu záplavu endorfinů, jak mi kolují krví.
Musím přiznat, že jsem ráda, že mám takového kamaráda s výhodami. Není to o citech – jistě, je nám spolu příjemně. Bez toho by to nešlo. Ani jeden z nás ovšem neočekává nic víc. Je to o potřebách, které má každý z nás. Už teď se těším na další schůzku. Doufám, že bude brzy…. Hodně brzy…
xoxo N
Single In Prague 