Pan učitel ( lásky ?? )

S panem učitelem jsem si psala asi 3 týdny.  Měli jsme spoustu věcí společných. Zájmy, koníčky – no prostě to vypadalo velice slibně. Samozřejmě se začalo schylovat k první schůzce.  Dlouho nám to časově nevycházelo. Přeci jen pan učitel nebyl jediný s kým jsem si psala a najít si čas na schůzku i kvůli pracovnímu vytížení nebylo zrovna jednoduché. Nakonec to bylo rande na poslední chvíli domluvené tak 2 hodiny před… Zjistila jsem, že takové schůzky jsou nejlepší. Člověk nemá moc času vymýšlet co na sebe a přemítat nad tím jak to celé bude vypadat. Po pár zprávách, ve kterých jsme vymýšleli, kde se sejít, padla nabídka, abych přijela k němu domů… No není to zrovna obvyklé, ale řekla jsem si proč ne. Možná si řeknete, že je to krajně stupidní nápad jezdit domů k chlapovi, kterého vlastně vůbec neznáte, že se může stát absolutně cokoliv a je to vlastně i dost nebezpečné, ale já prostě ráda trochu adrenalinu a riskuju celý život. Takže logicky moje odpověď zněla : OK a kam vlastně mám přijet?

Poté co mi poslal instrukce, jak se k němu dostanu jsem se vydala na cestu. Shodou okolností naštěstí bydlel dost blízko mě a cesta mi zabrala asi 15 minut. Vystoupila jsem z autobusu, kde na mě už čekal. Na fotkách vypadal celkem dobře, ale v reálu? Páááááni. Vzpomněla jsem si na Samanthu ze Sexu ve městě, kde v jednom díle u jednoho chlapa prohlásí – cink cink cink …. jackpot!!! Čekal na mě úžasný chlap a já si říkala, že tenhle večer začíná víc než dobře… Bydlel kousek od zastávky a byt měl velice pěkný. I když z něj později vypadlo, že vlastně byt je jeho rodičů, ale co… detail… Otevřel lahev vína, posadili jsme se v obýváku a dali se do řeči. Hovor plynul, vtipkovali jsme a dost se nasmáli… V průběhu večera se vzdálenost mezi námi postupně zmenšovala a zmenšovala a já si uvědomila, že začínám přemýšlet nad tím, kde tenhle večer asi skončí…

Jak čas ubíhal, a stále se nic nedělo, kromě povídání, říkala jsem si, že z toho teda asi nic nebude a byla celkem zklamaná… ale pak najednou si sedl blíž, pohladil mě po vlasech a nenápadně začal masírovat krk… A ne nějak jemně. Upřímně – mám ráda, když chlap ukáže trochu síly…. Zavřela jsem oči a být kočka, tak přísahám, že bych začala příst. Evidentně si všiml, že nejen že mi to vůbec nevadí, ale dokonce se mi to líbí… Přisedl si ještě blíž pevně mě chytil zezadu za krk a políbil mě, zatím co jeho ruce zabloudily pod mé triko…  Dost si užíval svou dominantní roli a já ho v tom nechala. Věci vzaly dost rychlý spád – on si šel tvrdě za svým a já se plně poddala tomu co mělo přijít a taky přišlo.

Už jsem se mu pak neozvala. Nevím, nějak nemám zájem ty kluky už později vidět znovu. Možná ztrácím zájem o jejich osobu hned jak dojde na nejintimnější chvíle. Možná jsem se prostě tak uzavřela, že se podvědomě bráním něčemu víc. Možná jen čekám až se objeví někdo, kdo mě uhrane natolik, že se na všechny ostatní vykašlu. Než se ten dotyčný ukáže? Budu si prostě užívat a sbírat zkušenosti …

Občas si říkám, kdy mě tohle moje chování dostihne. Taková nějaká karma či jak tomu chcete říkat. Když jsem od pana učitele odcházela, protože přes noc jsem tam prostě zůstat nechtěla, tak mě tahle karma dostihla. Jako na potvoru jsem přehlídla díru v chodníku a natáhla se tam jak široká tak dlouhá…. Byla jsem docela ráda za pozdní noční hodinu a za to že nikde nebyl nikdo, kdo by mě viděl… Moje sebevědomí tak neutrpělo, zato můj kotník trpí ještě dneska… Pajdám si to ulicema a přemýšlím nad tím, koho asi potkám příště… 🙂

xoxo N